Postup týdne – promyslete (znovu) K4 – K5

Nemůžu jinak než začít povzdechem – 27 vás běželo závody o víkendu, pro trenéra ideální materiál pro analýzy a komentáře jak na DOMA archivu, tak v 3D Rerunu. Bohužel kompletní šestici úkonů: – mít s sebou (nabité) hodinky – zapnout je před závodem – zakreslit po závodě plány do mapy – vyčíst hodinky do Quickroutu – publikovat mapu do Archivu (s komentářem) – a nahrát ji do 3D Rerunu – zvládl z vás všech zkompletovat pouze Matyáš, a to ještě jen proto, že jsem za něj druhou půlku udělal já – ACH JO!

Vybraný postup polovina z vás běžela a v hodně případech se právě tady lámal závod:

  1. Nik 7:04
  2. Maty 7:23
  3. Adam 9:07
  4. Igor 9:11
  5. Hanka 10:13
  6. Kiki 10:22
  7. Jolča 10:54
  8. Háňa 10:58
  9. Valča 11:16
  10. Vilda 11:50
  11. Tomík 12:17
  12. Dan 13:50
  13. Barča ještě víc:)

Už z časových odstupů je vidět, že to nebylo zadarmo. Každý postup má dvě základní části a v obou jde chybovat – plán a realizaci.

Při plánování doufám každý hned vidí nejjednodušší variantu – po cestě až za paseku a po průseku nahoru. Otázka tedy byla, jestli tam není nějaká rychlejší, ale pořád ještě bezpečná varianta.

Jolča i Dominik ji viděli v narovnání velkého oblouku cesty rovně nad pasekama. Oba ji určitě umí bezpečně zvládnout. Porovnání Jolči s Matyášem ale ukazuje, že nijak moc rychlejší to není. Matyáš ztratil na Jolču (běželi jinak zhruba stejně rychle) pár vteřin na oběhu, které ale získal zpět jen tím, že byl na cestě rozběhnutý. A i v porovnání (s o trochu rychleji běžícím) Dominikem je Máťův čas konkurenceschopný. Cesta je sice delší, ale stoupání po ní je rychlejší než terénem – hezky to ukazuje tahle dot-analýza:

matyvjolca

Vilda zvolil začátek po cestě, kde si nejprve hezky nastoupal a krátil až pak (dole zeleně); elegantní, ale bohužel nevíme jak účinné, protože Vilda stejně jako Jolča chyboval v realizaci, když se nechal stáhnout k dřívější pasece. Ale i nejrychlejší Dominik na tomhle postupu zaznamenal největší ztrátu v jinak suverénně vítězném závodě. Jirka Blaha nejspíše dosáhl svého času 6:36 na přímější variantě se začátkem pod spojnicí a koncem po mírně stoupající pěšině (dole červeně). Rychlé ale riskantní – Tomík to přímo zkoušel taky, ale moc se mu nevedlo.

ideal-hrabetice

Závěr je jasný – i relativně dlouhý oběh po cestě tady nijak moc ztrátový nebyl a dalo se na něm nejlíp vyvarovat chyb. Pro naprostou většinu z vás by se určitě vyplatil.