Olomoucké brambůrky

Že mistrovský sprintový víkend pro nás skončil bramborově je sice slušný úspěch, ale taky velký zjednodušení. Událo se toho totiž mnohem mnohem víc, takže to vezmeme hezky popořadě:

Závodní atmosféra panovala v našem autobuse už v sobotu dopoledne na D1, když bylo jasné, že karanténu stíháme jen taktak a kdoví jestli. Domča nejdřív ani nechtěla zastavit na čůrání, pak povolila 3 a půl minuty na pumpě, kluci to chtěli zrychlit za keřem a vyhmátla je policie.  Naštěstí v tom trio recidivistů Blaha-Titz-Blaha už umí slušně chodit, takže místo pokuty vyvázli s přáním hodně úspěchů.

Rezervu jsme při příjezdu skutečně moc neměli, což znásobeno zácpou na Covid Pointu znamenalo, že jsme zase bohatší o cenné zkušenosti: holky se už umí bleskově převlíkat v pomalu postupující frontě, Filip si vyzkoušel opakované přehrabávání tašky při hledání zapomenutého čipu a Dáda ví, jaké to je přijít na mistrovství o medaili kvůli nedostatečnému rozcvičení.

Skvěle do desítky zaběhli ještě Kiki a Filip, do druhé desítky se vešli Nik, Jolča, Adam a i Michal s Jirkou a Hanka neběželi špatně, i když kluci určitě chtěli a mohli dopadnout líp. Hlavní ženskou kategorii si pak vyzkoušely Markul s Verčou. Nevedly si vůbec špatně, zvlášť Makula, která byla sice zklamaná, že dostala 4 s od Báry, ale jak říká klasik: kdo z vás to má.

Čas do nedělního závodu jsme pohodově vyplnili společnou večeří, snídaní a sledováním MS v hokeji. Kdyby naší ostudně neprohráli a já neskončil 1190,- v mínusu, nemělo by to chybu. Obojí se ale dá ještě napravit – naši už dnes večer s Běloruskem, strávníci příspěvkem 100,- kdykoliv v dohledné době (netýká se Kiki nebo Markul, nevím která z vás kupovala zeleninu).

Na vyhrocený nedělní start se statečně postavily Jolča, Jula a Verča a všechny zaběhly výborně a hlavně bez chyby. Úplné čelo běželo sice o něco rychleji, ale zase díky tomu Nik, Adam a Dáda na druhém úseku alespoň dostali příležitost vyniknout. Svůj úkol splnili skvěle a že všech nejlíp Dáda, který druhým nejlepším časem dne posunul naši trojku téměř o dvacet míst. Rázem jsme měli všechny 3 štafety ve hře o desítku a těsně za nejlepšími. A bravurně to ustáli i Michal, Jirka a Filip, neboli biatlonovou hantýrkou: staří mazáci pálili na stojce jeden na ležákový středy, druhý nulu s jedním kalibrem a terče vybílil i nadějný junior.

Jak se dalo čekat, hlavní odpovědnost zase zůstala na holky, ale my naštěstí měli v rukávu silné trumfy. Kiki ukázala extratřídu, udržela nervy (to se zdaleka všem nepovedlo) a zpečetila fantastický víkend čtvrtým místem. Markul to bohužel dostala v mezeře mezi dvěma balíky, takže musela jít rychle a hlavně čistě sama, což se povedlo a bylo z toho deváté místo. Hanka, jak je u ní zvykem, odvedla 100% maximum, kam ji bolavé achilovky pustily.

Shrnuto brambora a nejlepší druhý i třetí tým že všech, takže zřejmě slušnej oddíl. Všechna „možná kdyby“ jdou tentokrát za trenérem, ten odpovídá za sestavu. Zase je dobře vědět, že prostor na zlepšení tam příští rok určitě je. Hlavne by to ale chtělo dostat na plac další štafetu nebo radši rovnou dvě. Potřebujeme k tomu získat co nejvíc Áček od 2008 výš a pro jistotu pár navíc, kdoví co na příští rok zase soutěžní komise vymyslí….

qrf