Reportáž z Tiomily od Jolči

Letošní zájezd do Švédska byl pro všechny plný nezapomenutelných zážitků. Myslím, že se tam každý něco nového přiučil – někdo se možná zlepšil ve vaření, kluci se naučili vyrábět náramky z bavlnek a všichni už si určitě pamatují, že si mají hlídat i takové maličkosti, jako jsou třeba boty, aby si je náhodou někde nezapomněli.

Když jsme ve čtvrtek před polednem dorazili do Alvesty, nikomu (snad kromě mě) se příliš nechtělo na odpolední trénink, po výborném obědu nás však trenéři přemluvili a tak jsme vyrazili nedaleko chaty na první zkoušku místního terénu. Nakonec to všichni s úsměvem zvládli, i když tomu dost pomohla vyhlídka na saunu, která nás měla večer čekat.

Pátek byl o něco pohodovější, někteří z nás by se možná sami od sebe ráno ani nevzbudili, co? Naštěstí trenéři včas zasáhli, takže jsme dopoledne stihli další trénink, tentokrát o něco dál, u Alvesty. Odpoledne jsme pak vyrazili na nákupy, abychom následující den nezemřeli hlady.

Samotná Tiomila nás čekala v sobotu. Všichni jsme se na ni už moc těšili, vždyť je to nejprestižnější orienťácký závod na světě! V kategorii dětí jsme měli postavené dvě štafety, obě si vedly vcelku dobře-VSP 1 (Dan, Jolča, Markul, Nik, Adam, Terka) skončila na 111. místě, VSP 2 (Máťa, Háňa, Valča, Michal B., Evča, Adla) bohužel  DISK, to ale nic nemění na tom, jak jsme si to všichni užili. Další člen naší výpravy, Kuba Milán, byl ve štafetě Stora Tuna.

Dětské závody však nebyly hlavní částí dne, po nich následovala ještě kategorie žen, která letos slavila 40. výročí, a hlavní kategorie mužů. V ženách si po dlouhém a napínavém souboji doběhl pro vítězství tým Stora Tuna, který ještě na 4. úseku figuroval až na 12. místě! Statečný tým Elišky Kosíkové skončil kdovíjak, to musíme ještě zjistit. Závod mužů, který se běhá přes noc, sledovali jen ti největší odvážlivci. Těm málo z nás, co se toho nezalekli, se to rozhodně vyplatilo. Nejen že jsme mohli sledovat závod úplně zblízka a přitom být zalezlí ve spacáku, ale navíc jsme se seznámili s jedním z místních obyvatel, který neváhal a hned nám rozdělal oheň na zahřátí a přinesl čaj, takže jsme na tom možná byli i lépe než ti ve stanu.

Když jsme se v neděli ráno probudili, už začínaly dobíhat poslední úseky těch nejlepších mužských štafet. Nejlépe nakonec dopadl domácí tým IFK Göteborg, druzí skončili OK Linné s naším Milošem Nykodýmem. Štafeta OK Reftele, kterou rozbíhal Michal Průša, byla kvůli 5. úseku bohužel diskvalifikována.

Po skončení závodů nás čekalo už jen balení, návrat na chatu, sprcha, velký úklid, lívance a odjezd domů.