Družstva – co dodat?

Jak to všechno probíhalo skvěle shrnul Michal ve své reportáži.

Pro ty kteří nečtou maily nebo nebyli v adresátech ještě přidávám závěrečné hodnocení od Dominiky, byla by škoda si ho nepřečíst:

Ahoj PraŽáci!

Nemůžu jinak než opakovat slova díků z pozávodního mejlu z družstev 2016! Loňské vítězství prvního družstva bylo naprosto neuvěřitelný a ta letošní obhajoba, to už je jak z nějaké daleké galaktické říše! Já jsem věřila, že by to na bednu třeba mohlo vyjít, ale na druhé zlato v řadě jsem se pomýšlet téměř neodvažovala!

 Zároveň opět musím podotknout, že to není zásluha jen té vítězné osmičky, ale všech, co s námi pravidelně jezdí, ať už na družstva, Vyzývací pohár nebo soustředění. Víte jaká by tam bez vás byla nuda? A jak jsme my trenéři klidní, když víme, že kromě těch, co se zrovna v daný rok nominují do prvního družstva či štafet, máme tolik kvalitních borců a borkyň, kteří/ré je mohou rovnocenně nahradit, kdyby třeba onemocněli?  Takže trénujte a jezděte dál, příští rok budete těmi oporami zase vy!

Jak jsme říkali včera v busu, tak po této obhajobě už nemůžeme mít jiný cíl než překonat vítěznou šňůru osmi východočeských vítězství v řadě (2008-15), a do toho nám chybí už jen 7x obhájit:-)! Vy nejmladší, co už s námi jezdíte, tohle už bude na vás:-)!

 Samozřejmě nesmíme opomínat i super 1. místo MIX žáků!!

 Bylo to skvělý a vy ste byli taky skvělí! Reportáž a fotky hledejte na webu Pražáků, USK, o-news… Prostě se o tom píše všude!

Dominika

Výborně napsané, tobě Dominiko se ale sluší poděkovat jako první za všechnu tu práci a energii co roky věnuješ PraŽákům bez ohledu na to, jestli se zrovna daří nebo ne!

A co k tomu dodat?

Je pár zdánlivých drobností, které ale podle mě jsou obrovsky důležité:

Za prvé, pořád opakujeme, že nejde jen o to první družstvo, ale o celou partu, která spolu trénuje a závodí a podílí se na té atmosféře, kterou se nám společně podařilo vytvořit. Právě ta pak dokáže rozhodnout takhle vyrovnaný závod v nabité konkurenci. Není vůbec přehnané říct, že kousek té medaile patří každému, kdo během roku absolvoval štafety, soustředění a pak i ten deštivý studený a blátivý víkend a odmakali si svůj úsek. A neplatí to jen o Jolče a Dominikovi, kterým to letos o jen fous nedalo na první družstvo a kdyby v něm běželi, výsledek by byl úplně stejný. Platí to stejným dílem o všech ostatních včetně dorostenců a těch, co nakonec běželi mixy.

Ono totiž za druhé, a to taky pořád opakujeme a je to ještě důležitější, nakonec ani tak nejde o ten výsledek, ale spíš o výkon, který každý předvede a především cestu k němu. To znamená jak dobře, dlouhodobě, pravidelně a zodpovědně se na výkon připravujete a hlavně taky s kým, protože v partě se vždycky trénuje líp. No a to je taky důvod proč jsou družstva a celá atmosféra okolo nich tak důležitá. Tam se nejlíp ukáže, jak dobrá ta která parta je, a čím horší počasí tím líp 😉 Proto je taky zrovna tak velký úspěch, že jsme po všech peripetiích dali dohromady dorostenecké družstvo a že si na 21. místě vůbec nevedlo špatně. Řada družstev před námi je účelový slepenec posbíraný z okolních oddílů, kde se o partě moc nedá mluvit. Teď se můžeme zaměřit na to, jak to příští rok vylepšit. Protože, co si budeme povídat, i když o výsledek jde až v poslední řadě, tak pokud se zadaří, je ta dlouhá a úmorná cesta busem zpátky přece jen o dost veselejší 🙂

Vašek