Borská klasika: „Terén dobrý, stavitel magor!“

Zatímco větší část oddílu využila okýnko v termínovce a dala si zasloužený voraz, menší skupinka „skalních“ vyrazila na mistrovství ještědky na klasice do Srbské Kamenice. Závod ze všeho nejvíc vystihuje parafráze na reklamní slogan pivovaru Bernard. Pořadatelé z Nového Boru připravili smrtící koktejl nádherného tvrdého skalního terénu, mapy úchylně přesyscené detaily i na český standard (o novém ISOM2017 asi mapař vůbec neslyšel) a stavby typu „dlouhý middle bez větších voleb“. Připočtěte převýšení, které do parametrů tratí stavitel zřejmě dělil dvěma a slušné vedro. Vyšel z tohoz toho ryzí závod na houževnatost ve stylu „dovleču se do kolečka, oblezu tam všechny srázy a za některým to bude“ a zvukovou kulisou ze všeho nejvíc připomínající Bingo hernu.

Ale abychom byli féroví – pořád to byl asi nejzajímavější český závod letošního jara. Berte to tedy spíš jako povzdech trenéra, který se snaží svěřencům vysvětlovat, jak je důležité plánovat, zjednodušovat a číst popisy, jezdit do hezkých terénů a stavitel s mapařem pak připraví TOHLE:

1. Kolik velikostí kamenů mapař v mapě použil? A kolik jich je v mapovém klíči?

2. Které černé čárky ve výřezu jsou cesta a které skalní sráz?

3. H14, K10, popis kámen východní pata – je uprostřed kolečka skutečně kámen nebo se tam jen vykadila moucha?

4. H40, K16, popis mezi srázy – mezi kterými jako?